Člověk a pravidla

Jakou roli hrají v lidském životě pravidla? Člověk by řekl, že nevelkou a spíše otravnou: pravidla pravopisu, pravidla slušného chování či daňové zákony se nás zdají spíše obtěžovat než cokoli jiného. Proto možná leckoho překvapí, že filozof Immanuel Kant viděl výlučnost lidského druhu právě v tom, že jsme schopni sami sobě stanovovat pravidla a zákony. Někteří filozofové se i dnes v tomto ke Kantově myšlence hlásí a vidí člověka především jako normativní, to jest, pravidly se řídící bytost. Mnozí z nich se dokonce domnívají, že určitý druh pravidel stojí i v základě našeho jazyka i našeho lidského způsobu myšlení. V tomto bodě se současná filozofie protíná se současnou vědou, konkrétně evoluční teorií, která řeší problém, jak se vůbec mohl vyskytnout tvor, tak intenzivně spolupracující a společenský, jako je člověk.O autorovi: Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. vystudoval matematiku a před rokem 1989 pracoval jako programátor. Dnes působí ve Filozofickém ústavu AV ČR a je vedoucím katedry logiky na FF UK v Praze. Kromě logiky se zabývá především filozofií jazyka, sémantikou a analytickou filozofií. Do češtiny přeložil několik prací předních analytických filozofů, včetně čtivé knihy D. Dennetta Druhy myslí. Z jeho vlastních prací jsou nejvýznamnější knihy Doing Worlds with Words (Kluwer 1995) a Meaning and Structure (Ashgate 2001). Mezi českými čtenáři i mimo úzký okruh konzumentů filozofické literatury získaly oblibu zejména Peregrinovy knihy Úvod do analytické filosofie (Herrmann a synové 1992), Filosofie a jazyk (Triton 2003) a Kapitoly z analytické filosofie (Filosofia 2005).Na své domovské stránce (http://jarda.peregrin.cz) uvádí, že má rád mj. pivo, svou ženu, Alana Turinga a seriál South Park.