Pan Kaplan má stále třídu rád

Laskavý humor příběhu je postaven především na zápase s angličtinou nejen pana Kaplana, ale i dalších přistěhovalců do New Yorku. Krejčí Hyman Kaplan má takřka geniální schopnost přešít jazyková pravidla tak, aby netísnila jeho neuvěřitelnou vyřídilku. Urputná vážnost, se kterou dospělí ke svému vzdělávání přistupují, přináší řadu zábavných a úsměvných situací.." V 1. řadě sem narodil," přiznává hrdina této knihy, když píše svůj životopis v jazyce, k němuž přišel až ve večerní škole pro dospělé. "Muj otec menoval Pepi ale přátelé ho volali Jusl. Matka menovala Ida ale já ji volal mami. Bohopytelně." Je to čeština? Není a je. Právě tak to byla i nebyla angličtina, co se z úst a z pera tohoto snaživce řinulo, když se s dalšími přistěhovalci z Evropy učil v New Yorku úřednímu jazyku své nové vlasti. Pan Hyman Kaplan, ačkoli pracuje jako "číhač na pánský saky", má totiž takřka geniální schopnost prostříhat a přešít jazyková pravidla tak, aby netísnila jeho neutišitelnou vyřídilku. Přitom se počítá mezi "stítele krásnýho slofa," a "nesmrdelnýho Šespíra,". Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih 20. století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na jejich urputné vážnosti, se kterou dospělí ke svému vzdělávání přistupují. Preklad: Antonín Přidal.