Tatranka v Hanoji aneb Vietnam, můj para

Poznat Vietnam zblízka, uvidět a hlavně prožít, jaký je… Tato netradičně pojatá knížka není klasickým cestopisem seznamujícím s památkami daného místa. Je to spíše "kniha oči i duši otevírající", tvořená souborem "medailonků" o Vietnamu a jeho obyvatelích. Jakýsi "pocitopis" s řadou postřehů a údajů, kterých si klasický bedekr nevšímá a ani nemůže všimnout. Vyjeví se nám zde Vietnam a Vietnamci skuteční – ve světě reálném, ale plném někdy až surreálných zážitků. A my čtenáři si spolu s autorkou těchto cestopisných příběhů můžeme ono putování užívat. Žila zde dostatečně dlouho, aby se z Vietnamu stal její "paralelní svět". Popis jejích příhod je velmi bezprostřední. A tak, když ona se těší z exotického jídla, jsme to i my, komu se sliny sbíhají, když se třese zimou (což je ve Vietnamu vzácnost), i nám začnou zuby drkotat, když ona si užívá divoké jízdy autobusem, jsme to my, kterým se opojně točí hlava. A spolu s autorkou se hlavně smějeme a usmíváme. Její postřehy jsou totiž neotřelé, zábavné, poetické, s citem pro paradox. To všechno je doplněno jemnou hrou s jazykem, ke kterému má jako česky píšící a v Čechách usedlá Slovenka (sama se považuje hlavně za Tatranku, neboť se narodila v Tatrách) osobitý přístup. Těží z jazykové blízkosti i rozdílnosti obou jazyků a obohacuje je trefnými novotvary. Zkrátka, čtenář se leccos nového dozví, dobře se naladí a zcela jistě se nebude nudit.