Psanci

V každé skupině Angels byl Barger, jehož popsal ve své knize z roku 1966 Hunter S Thompson, stále vzorem: "Nejchladnější hlava ve skupině … tvrdý a rychle myslící obchodník, když začíná jakákoli akce … fanatik, filozof, rváč, vychytralý mistr kompromisu a konečný rozhodčí." I když teď nedržel žádný oficiální titul, byl Barger vždy šéfem a Hells Angels budou vždycky dílem jeho myšlenek. O čtyřicet let později byl Barger stále u kormidla a jeho armáda psanců se stala celosvětovým fenoménem. Jenom Thompson tu už nebyl, aby sdílel jeho myšlenky. Začátkem toho roku byl popel zesnulého "doktora Gonza" vystřelen z děla přes Woody Creek v Coloradu. Zdálo se, že Bargera těší, že přežil Thompsona, ačkoli mu dlužil za svou slávu: "Udělali jsme z něj největšího spisovatele na světě, ale jako o člověka jsem se o něho nezajímal", řekl. Thompson byl grázl a jeho kniha byla příručkou pro vymahače práva na následující desetiletí. Již v roce 1966, když se Angels při jízdě dostali do sporu s policisty, se Thompson zamknul v zavazadlovém prostoru svého auta. Ukázalo se, že je "ve skutečnosti hlupák a posraný zbabělec", takže Bargera nepřekvapilo, že si vybral mírnější způsob a zastřelil se. Tenhle "mizerný pitomec" nedodržel slib, že Angels dostanou sud piva, pokud bude kniha HellĘĽs Angels vydána. Thompson se pokusil ten sud poslat až v roce 1992, ale Barger ho odmítl. "Bylo to příliš pozdě, čekali jsme, že se tak stane už v roce 1966", řekl. Zarputilý Barger přestál zkoušku časem s odkazem na svůj vlastní výrok, že "svoboda není zadarmo". Téměř sedmdesátiletý byl stále v kondici a samý sval. Jeho tuhá, počasím ošlehaná kůže měla patinu jizev a tetování. Na jeho pravém rameni bylo vytetováno "4/1/57". To bylo datum, kdy se připojil ke třetí skupině Angels v Oaklandu v severní Kalifornii. Vybledlé zelené tetování na jeho levém předloktí, had svinutý kolem dýky, vyprávěl o jeho době služby v pěším pluku USA, kam jako nezletilý branec narukloval. Na jeho pravém předloktí byl kříž na památku jeho první ženy Elsie, která zemřela v roce 1967 poté, co se sama pokusila o potrat Sonnyho dítěte. Ničeho v životě nelitoval, kromě toho, že po desetiletí kouřil tři krabičky Camelek bez filtru denně. Chirurgové vyoperovali jeho hlasivky a hrtan po rakovině jícnu. Mluvil teď vložením palce přes jednocestný ventil v jeho krku a rozvibrováním zbývajících svalů. Následkem jeho invalidity měla jeho motorka nyní čelní sklo a nosil helmu přes celou tvář.