Carl Zeiss Otus 55mm f/1.4 ZF.2

Carl Zeiss Otus 1.4/55 je nejlepší standardní objektiv na světě Obecné vlastnosti produktu Carl Zeiss Otus 1.4/55 je speciálně navržený pro moderní DSLR zrcadlovky s vysokým rozlišením snímače. Nabízí nekompromisní kvalitu středoformátových systémů - za přijatelnou cenu. Výkon středního formátu Kvalita a výkon středoformátových systémů - a to i při plném odclonění. Trvale vysoké rozlišení a kontrast v celém obrazovém poli (včetně rohů). Bez chromatické aberace a zkreslení. Přesnost a kvalita konstrukce Přesné mechanické provedení. Robustní celokovová konstrukce. Zaostřovací prstenec s velkým úhlem otočení (248 °). Pro profesionální nároky Výtečné optické členy s minimálními (takřka nulovými) optickými vadami vám umožní strávit podstatně méně času při následném zpracování obrazu a postprodukci. Inovativní design produktu splňující zároveň nejlepší použitelnost i nejvyšší estetické normy. Vynikající vlastnosti a vysoká světelnost objektivu umožňuje dosáhnout vysoce kvalitních snímků bez ohledu, zda byly pořízeny v ateliéru, v exteriéru či v noci. Stránky výrobce (ENG)   Speciální vlastnost Objektivy ZF.2 jsou vybaveny elektronickým procesorem (CPU), který zaručuje podporu všech režimů jako je priorita času, priorita clony, plný manuál a další programové režimy. Fotografové si tak mohou nastavit parametry v menu fotoaparátu. Mezi objektivem a fotoaparátem následně dochází k přenosu dat (ohnisková vzdálenost, rovina zaostření, volba clony a času), jež se zapisují do EXIFu výsledného snímku. Objektivy ZF2 nelze použít na starších analogových fotoaparátech (F, F2, Nikkormat, atd.) s nimiž nepodporují měření expozice. Objektivy ZF.2 mají mechanický zámek na clonový kroužek, který zajišťuje clonový kroužek na nejnižším nastavením a zabraňuje tak, neúmyslnému přenastavení clony při fotografování.   Optická konstrukce Distagon Stejně jako v případě Biogonu i Distagon zabírá široký zorný úhel. Ostatně ono GON na konci názvu (odvozené od slova gonia) znamená úhel, tedy v případě objektivů, široký zorný úhel. To znamená, že disponují kratší ohniskovou vzdáleností, než je tomu u standardních objektivů (standardní má ohnisko přibližně tak dlouhé jako je úhlopříčka kinofilmového políčka, tedy cca 43,3mm). S příchodem jednookých zrcadlovek vyvstal před optiky úkol, kterého se bylo třeba zhostit. A sice, sklopný mechanismus zrcátka vestavěný v zrcadlovkách, prodloužil distanční vzdálenost mezi zadním členem a projekční rovinou rovinou záznamového media, a proto nebylo možné používat dosavadní širokoúhlé objektivy. Pokusů jistě bylo hodně, ale navrhnout širokoúhlý objektiv, který by vyhovoval potřebám zrcadlovek, se podařilo až pánům Pierru Angńieuxovi a Harrymu Zoellnerovi roku 1950. Otočili princip teleobjektivu, který má oproti úzkému zornému úhlu "zabírané reality", širší projekční úhel (projekce stranově převráceného obrazu na záznamové medium). Podle tohoto důmyslného řešení se tedy v případě širokoúhlých objektivů jedná o reverzní teleobjektivy. Zadní člen je u nich (v porovnání s standardními objektivy) podstatně větší, což umožňuje zkrácení celkové ohniskové vzdálenosti a zvýšení světelnosti (například oproti Biogonu). Nevýhodou objektivu je, že Distagon z podstaty své konstrukce nabývá větších rozměrů, a při plném odclonění dává mírně měkčí kresbu, což se snadno napraví zacloněním. Ačkoli patří navržení a výroba širokoúhlých objektivů mezi velmi náročné procedury, už jen proto, že je zde nutno počítat s optickými vadami, mnohem více, než u standardních a delších ohnisek, neplatí už dlouho uváděné pravidlo, že "objektivy Distagon zabírají jen zřídka kratší ohnisko, než jsou dva centimetry".