Neuroeseje

Kniha přináší nový pohled na patologické chování, kterým je například psychóza a svým způsobem i epileptické záchvaty, a na jejich diagnostiku. Použitý model autoorganizace je však natolik obecný, že dovoluje interpretovat nejen uvedené neuropsychiatrické syndromy, ale i zásadní změny programovaného režimu mozku jako je bdělost, řeč, synchronní a paradoxní spánek apod. Je lékařství uměním? Co mají společného senegalská opice a brněnský neurolog? Jak souvisí zánik staré grónské civilizace s přemírou podávání nootropik a jiných medikamentů? Existují mezi lidskými rasami rozdíly projevující se mj. odlišnými reakcemi na léky? Ivan Rektor se ve svých fejetonově laděných neuroesejích dále zamýšlí nad tradičními hodnotami, kategoriemi jako důstojnost nebo dokonalost, uvažuje o roli náhody ve vědeckém bádání a nenahraditelném přínosu zakladatelů neurovědy i starších zkušených kolegů pro další vývoj oboru. Srovnává pracovní podmínky neurologů doma, v Africe nebo třeba v Mongolsku, rozebírá možnosti uplatnění a ocenění mladých lékařů. Konstatuje, že nejen chlebem živ je člověk, ale vždy je dobré na chleba mít.