O dětech

Popis: Zkušenosti, které lidé získali jako děti, je pronásledují po celý život.Osho zde mluví o různých zásadních vlastnostech dětí, jako je např. hravost, nevinnost a přirozená inteligence.Odpovídá na otázky svých posluchačů týkajícíích se těhotenství, porodu, vztahu mezi dětmi a rodiči, výchovy, učení a vzdělávání dětí.Dítě si hluboko ve svém nitru pamatuje, že ztratilo ráj. Hledání ráje je hledáním vašeho dětství. Tajemství mystické cesty spočívá v tom, že je třeba být znovu jako dítě - nevinný, neznečištěný vědomostmi, neznalý a stále si vědom všeho, co nás obklopuje, cítit hlubový údiv a tušit tajemství, které nemůže být zbaveno tajemna.Ukázka:.Teenageři mají silnou touhu patřit ke skupině, k čemukoli.Co tato potřeba odráží?Je to pouze proto, že již nepatří k rodině, ale jsou příliš mladí a příliš se bojí být ve světě sami.Kdyby neexistovala propast mezi nimi a jejich rodiči, žádné takové skupiny by nepotřebovali.Můžete to vidět na Východě, kde se tyto skupiny - hippies, pankáči nebo skinheadi - neprosadily. Tyto skupiny tam neexistují, protože děti patří k rodině. Mají kořeny v rodině, nejsou samy; na Východě není taková propast jako na Západě.Tato propast na Západě vytváří celý problém. Teenageři chtějí patřit k jakékoli skupině, protože se bojí být sami. Jsou příliš mladí a příliš zranitelní, a tak se stanou členy jakékoli skupiny, jež je v jejich blízkém okolí dostupná. Každý je může zneužít.Mohou být nuceni ke zločinu, mohou být nuceni brát drogy a prodávat je a dělají to. Někteří vychytralí lidé mohou tyto skupiny řídit a mladé lidi zneužívat. To vše kvůli jejich potřebě někam patřit.Také kvůli tomu by měla propast zmizet.Potom byste měli vytvořit nějaké jiné skupiny. V celé historii jich bylo mnoho, například k Sokratově škole patřili mladí lidé, kteří hledali pravdu. Každý inteligentní člověk v Athénách byl Sokratem ovlivněn. Nebyl sám: všude na Východě bylo mnoho sofistů, jéjichž prací bylo učit lidi, jak diskutovat. K těmto sofistickým školám patřily tisíce lidí, které se chtěly naučit velmi přesně argumentovat.V Indii jsme měli mnoho škol - různí filozofové nabízeli rozmanité filozofie a mladí lidé se o ně zajímali. Staří lidé se již usadili a hybnou silou byli mladí lidé. Nikdo jim nebránil; mohli jít k jakémukoli učiteli. Mohli své učitele měnit, mohli se toho naučit mnoho a od skutečných filozofů - ne jako na nudných a zastaralých univerzitách dneška, kde naleznete pouze profesory, kteří jsou jako papoušci, nepřinášejí nic originálního.Každý originální filozof byl univerzitou sám o sobě a tisíce jeho žáků se učily o všem v životě z určitého pohledu - a nejen učily, ale i žily a prožívaly předtím, než se v životě usadily. Raději než být skinheadem byli s Nágárdžunou, Bašóem, Čuang-c''em, Pythagorem, Hérakleitem nebo Epikurem a bylo to něco nádherného.Přicházejí ke mně mladí lidé a po celém světě vznikají velké rodiny. Je v tom určitá velmi volná sounáležitost, a tak není nikdo otrokem; každý je svobodný, a přestocítí určitý druh synchronicity s tisíci lidmi.Mohu bez nějakých problémů změnit všechny teroristy a všechny skinheady. Změnil jsem mnoho hippies; nyní je nedokážu mezi ostatními rozpoznat, a dokonce i oni možná zapomněli, že poprvé, když ke mně přišli.Na celém světě potřebujeme více potulných filozofů a potulných učitelů, k nimž by tito mladí lidé mohli patřit a něco se od nich naučit - a něco prožít.