Proluky

Třetí část trilogie zachycuje období od vydání Perličky na dně (1963) po počátek 70. let, kdy se Hrabal stejně jako jiní stává "spisovatelem v likvidaci" a kdy také opouští libeňský byt v domě Na hrázi "věčnosti". Novým dějištěm se stává Kersko, novými protagonisty jeho obyvatelé i Hrabalovy kočky, novým rámcem politická situace po okupaci "spojeneckými" vojsky. Autor opět píše o svých kumpánech Boudníkovi, Maryskovi a Bondym, ale současně vstupují na scénu Hrabalovi rodiče a strýc Pepin, nově pak přátelé z uměleckých kruhů, jako Arnošt Lustig nebo budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu Heinrich Böll, s nímž Hrabal prožívá 21. srpen 1968. První stránky Hrabalovy autobiografické trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky spatřily světlo světa koncem sedmdesátých let dvacátého století, tedy v době, kdy spisovatel až na výjimky nesměl ve své vlasti oficiálně publikovat (ve stejné době mimochodem vznikala další Hrabalova vrcholná díla Něžný barbar a Příliš hlučná samota). Prvního vydání se tedy všechny tři knihy dočkaly v zahraničí. Přesto se jedná o jedny z nejlepších Hrabalových próz. Celá trilogie obsahuje sumu spisovatelových životních zkušeností a vydává jasné svědectví o jeho originálním umění. Doslova esenciální text.