2010: Druhá vesmírná odysea

Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, co David Bowman prošel "Hvězdnou bránou", se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z cílů výpravy je objasnění tragických událostí, které se na Discovery odehrály. Ale tím nejdůležitějším úkolem je průzkum záhadného vesmírného tělesa zcela pravidelných tvarů. Jde o přírodní úkaz, nebo o výtvor mimozemské civilizace? Znamená těleso pro lidstvo hrozbu, nebo mu naopak může prospět? Vynořují se tisíce různých otázek a zodpovězení byť jen části z nich může navždy změnit chápání samé podstaty existence vesmíru a tím i budoucnost lidského druhu. Pokud bychom měli zvolit symbol vědeckofantastické literatury v její nejčistší podobě, byl by to právě velmistr žánru Arthur Charles Clarke (1917–2008). Science fiction se jako spisovatel věnoval od roku 1946 a z jeho raných děl jsou nejznámější romány Konec dětství a Město a hvězdy. Z pozdějších knih můžeme jmenovat Měsíční prach či prestižními žánrovými cenami odměněné Setkání s Rámou a Rajské fontány. Román 2001: Vesmírná odysea vznikal souběžně se slavným stejnojmenným snímkem Stanleyho Kubricka, jenž se stal na dlouhá léta příslovečným etalonem filmové vědeckofantastické tvorby. V následujících letech se k němu Clarke vrátil ve třech románových pokračováních. Během jeho dlouhého života se mu dostalo mnoha poct, z nichž jmenujme nominaci na Nobelovu cenu za mír či titul rytíře.