Poslední sbírka Karla Šiktance Čistec je napsána se stejnou naléhavostí jako Nesmír, za nějž básník obdržel cenu Magnesia Litera. Ilustrace jsou opět dílem Jana Koblasy. Obsah: Nastávající Rodný kraj Via doloróza Bělostiplná Říjnování Mé přítmí NĚKDY NĚKÝM Jen zahrada. Zamračená. Po půlnoci loučila ...
Aktuálně vydávané dílo nemá v našich podmínkách obdoby. Autor se pokusil zmapovat moderní české, moravské a česko-slezské evangelické církve (a starokatolické církve) v zemském smyslu. Encyklopedie obsahuje popis jednotlivých sborů a církevních staveb Českobratrské církve evangelické (která vznikla spojením ...
Čtvrtá samostatná autorčina lyrická básnická sbírka, 68 básní napsaných hutnou metaforou, i hravých a experimentujících. Na bělmu očním jsou niterná témata, nárazy na hořkou pravdu, na sobectví druhého a na zmatený svět. Nezkreslené, hořké, bolavé myšlenky. Básník jde po cestě, kterou mu vnutil život, ...
Autorem sbírky poezie je absolvent Zahradnické fakulty v Lednici. Před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač. Po Listopadu byl zahradníkem města Olomouce, nyní pěstuje stromy a keře pro zahrady parky a krajinu. Básně dosud pub likoval v časopisech. Knihu s názvem odvozeným od ...
Sbírka Pohledy se pohybuje ve třech rovinách. Jednak v rovině vnějšího světa, objektů, které člověk vnímá prostřednictvím svých smyslů. Je to svět, o jehož existenci se můžeme přesvědčovat svými doteky, pohledy očí, vnímáním vůní a chutí. V této části sbírky nazvané Oči otevřené se jedná především o ...
Sbírka básní Lopéze Garcíi je založena na originálním, ale přitom archetypálním pojímání tělesnosti prostřednictvím subjekt-objektového rozostření. Je to právě tělo, které vnímá, tělo, které se stává měřítkem věcí, a tělo, které cítí, bojuje a bolí. García ve své intimní lyrické sbírce využívá toho nejjednoduššího, ...
Intimní sbírka intimních básní prodchnutých vírou, venkovem, moudrostí. Svou skromností a civilností výjimečný jev na české poetické scéně. Český text.
Poslední sbírka poezie literárního vědce, rusisty, překladatele a básníka Jiřího Honzíka je ohlédnutím za životem člověka, kde se motivy milostné prolínají s konečností bytí. Jiří Honzík se narodil 19. dubna 1924 v Košumberku u Chrudimi. V roce 1950 absolvoval literární historii na Filozofické fakultě ...
Děj posledního románu rakouského modernisty Hermanna Brocha (1886–1951), koncipovaného netradičně jako soubor jedenácti vyprávění, z nichž řada byla v různém časovém odstupu uveřejněna časopisecky během autorova života, zobrazuje v rozpětí dvaceti let život a společnost předhitlerovského Německa. Žádná ...
Zatím poslední básnická sbírka Václava Daňka ohlašuje návrat k básníkově dominantní formě, k sonetu, a najdeme v ní i kaligramy. Zahrnuje pět oddílů - Barevné sonety, Imaginární sonety, Elementární sonety a Věnec sonetů (Láska). Vychází u příležitosti autorových 80. narozenin.
Hrdina proslulého Lodgeova univerzitního románu Morris Zapp tvrdí, že vědecké konference jsou tu proto, aby udržovaly akademický provoz a poskytovaly příležitost k zábavným setkáním. Otevřené společenství začínajících bohemistů a slovakistů z Čech, Slovenska, Polska a dalších zemí už od roku 2002 toto ...
2015. < p>.Vybor basni z let 2006 az 2013.< /p>.< p>.< strong> / / /< /strong> < /p>.< div>.Par lysek tise vplouva< /div>.< div>.do sitin.< /div>.< div>. < /div>.< div>.Vsechno se uzavira,< /div>.< div>.prozatim.< /div>.< br/>.
Básnická prvotina Venduly Vartové-Eliášové má vzhledem k tomu, jak pozdě vychází, nutně průřezový charakter. Ukázkou je v ní zastoupena nejranější tvorba, verše odrážející vytržení z krajiny dětství a stesk po domově při pobytu v zahraničí i básně reflektující čas po návratu, který jako by tu mezitím ...
Kučera debutoval v roce 2000 sbírkou Samomluvy. V tomto sympaticky útlém literárním prologu představil základní tón své poezie: neokázalost. Kritika se shodla na tom, že Kučera promlouvá tichým, soustředěným hlasem a že jeho básně jsou máloslovné a křehké. Kdosi dokonce velmi přesně poznamenal, že jeho ...
Je dětství skutečně tou něžnou a bezpečnou krajinou? Soudě podle sbírky Moje Polednice Terezy Šimůnkové, nikoli. Dětství je prales přízračných bytostí, v něm ztracení chlapci a děvčátka přicházejí v lepším případě o lásku, v horším o život. Jejich ne stvůrami přitom bývají jejich nejbližší, případně ...