Doporučujeme: Top 20 produktů z kategorie Války v dějinách
Rudolf Witzig vstoupil do historie jako hrdinský dobyvatel údajně nedobytné pevnosti Eben Emael v květnu 1940. Tehdy byly poprvé ve válce použity výsadkové jednotky přistávající na kluzácích. Witzig se také účastnil operace Merkur, invaze na Krétu, byl tam však během bojů vážně zraněn. Když se uzdravil, ...viac
Rudolf Witzig vstoupil do historie jako hrdinský dobyvatel údajně nedobytné pevnosti Eben Emael v květnu 1940. Tehdy byly poprvé ve válce použity výsadkové jednotky přistávající na kluzácích. Witzig se také účastnil operace Merkur, invaze na Krétu, byl tam však během bojů vážně zraněn. Když se uzdravil, byl vyslán do Tuniska, kde působil jako velitel bojové skupiny, která vypálila první výstřely této kampaně. Válka pro něj skončila v zajetí, vzdal se Spojencům 8. května 1945 - den po tom, co bylo jeho jméno zaneseno na čestnou listinu Luftwaffe. Úspěch u Eben Emaelu přesunul letecké výsadkové operace do popředí Hitlerových úvah a po ukončení tažení na západě v roce 1940 zahájil wehrmacht přípravy na invazi do Anglie, Unternehmen Seelöwe (operaci Lachtan), jejíž součástí byla i letecká výsadková operace. Výběr cílů určovaly dva sledy úvah. První z nich byla vytvořit na nepřátelském území letecké základny, jež by podporovaly vylodění. Dvě divize výsadkářů a výsadkových jednotek měly z týlu obsadit místa vhodná k vylodění z moře. Druhá úvaha byla dobýt některá letiště a tak ochromit Royal Air Force a zároveň získat přistávací plochy pro luftwaffe. Z toho vyplynulo velké množství cílů, včetně současného přistání výsadkářů v Doveru, Beachy Headu a Brightonu, a také dobytí velkého počtu letišť. Všechny tyto akce však nemohly být vzhledem k omezenému počtu výsadkářů a transportních letadel, které byly k dispozici, zajištěny. Nakonec byl vybrán jediný cíl, vytvoření letecké základny pomocí výsadkové operace buď ve Folkestonu, nebo Dungenessu. Nasazení výsadkářů bylo zpočátku součástí plánovaného útoku třinácti divizí, avšak později byl plán snížen na devět divizí se dvěma divizemi výsadkářů. Z letadly dopravovaných jednotek byly pro invazi do Anglie vybrány 7. Fliegerdivision a 22. letecká výsadková divize. Do srpna se luftwaffe podařilo doplnit některé ze ztrát utrpěných v květnu 1940. Podle německých zdrojů bylo do těchto ztrát započítáno asi 1 000–1 500 výsadkářů. Ve skutečnosti ztráty nejspíš přesáhly 2 000 mužů. Výsadkáře mělo podpořit zhruba 400–700 transportních letadel, v závislosti na tom, jestli k operaci dojde v červenci nebo v srpnu, spolu se 100 –150 kluzáky. Počet letadel a kluzáků, jež byly k dis pozici pro Unternehmen Seelöwe, nepostačoval k přepravě celé plánované síly najednou, takže by bylo zapotřebí několika přeletů. Vyhlídky na úspěch byly posuzovány různě. Polní maršál Kesselring invazi do Anglie podporoval a věřil, že i kdyby výsadková operace celou kampaň nerozhodla, pomohla by, možná velice účinně, dosáhnout konečného úspěchu. Vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou operace Lachtan bylo dosažení německé letecké převahy nad jižní Anglií, je sporné, zdali by luftwaffe mohla účinně ochránit výsadkáře a z letadel vysazené vojáky před nesmírně bojovnými a smrtelně nebezpečnými piloty Royal Air Force. V Bitvě o Británii se ukázalo, že Hitler a Göring sílu RAF nebezpečně podcenili. Kromě toho kriegsmarine, která byla z větší části zničena královským námořnictvem u břehů Norska, by nebyla schopná spustit a ochránit obojživelné vylodění přes Lamanšský průliv. Nakonec byla operace odložena a s tím i výsadková operace proti Anglii zrušena. "Je nepravděpodobné, že by byl letecký výsadek skutečně úspěšný," usoudila skupina vysokých německých důstojníků po válce. "Všechny drobné lokální úspěchy by byly vyváženy těžkými ztrátami na lidech i materiálu." Brzy po odložení operace Hitler požádal generála Studenta, aby uvážil možnost dobýt největší britskou zámořskou pevnost, Gibraltar, útokem ze vzduchu stejným způsobem, jakým Němci dobyli Eben Emael. Že se o takové operaci, pod krycím názvem Felix, vážně jednalo, potvrdil Hermann Göring po zajetí americkou armádou. "Nedostatek transportních prostředků nám zabránil provést invazi do Anglie, ale před problémy s Ruskem jsme měli uskutečnit ‚gibraltarský‘ plán … Jako okupační síla by mohla být použita celá italská armáda, která se nehodila k hlavním válečným operacím," vysvětloval vyšetřovatelům americké armády. "Ztráta Gibraltaru by mohla Anglii přimět prosit o mír. Že jsm.
Prohlédněte si další Války v dějinách, nejprohlíženější produkty N/A nebo nejlevnejší Války v dějinách.