Tajemství pražského Golema

Je velký rozdíl mezi lovci senzací a skutečnými záhadology, hledači pravdy o věcech neobvyklých, jimiž se náš svět nadále jen hemží. Mezi ty poctivé záhadology světové úrovně patří nepochybně sympatický, distingovaný a současně lidsky přívětivý ing. Ivan Mackerle, skvělý vypravěč, člověk, který se vzdal své perspektivní odborné kariéry (vystudoval fakultu strojního inženýrství) aby zasvětil svůj život studiu záhad. Je neuvěřitelné kam všude jej zavedla jeho touha po poznání a co na svých cestách zažil: na Madagaskaru zkoumal "lidožravý strom"; pátral po stopách proslulého a obávaného "červa" Olgoje Chorchoje v mongolské poušti Gobi; prošel tajemným Údolím smrti v sibiřské tajze; v džungli severní Indie jen taktak unikl napadení tygrem, když zkoumal "tajemná noční světla" v blízkosti jistého kláštera; nevynechal ovšem ani záhadné fenomény původní australské kultury a tajemství skotského jezera Loch Ness či amazonského pralesa. Kromě mnoha dalších výprav za záhadami podniknutých téměř po celém světě nemohl ovšem opomenout ani tajemství obestírající život hraběte Draculy (do rumunské Transylvánie se vypravil již r. 1976, kdy ovšem doba u nás záhadologům nepřála, neboť svět idejí ovládal všeznalý dialektický materialismus, pro nějž tajemství neexistovala). A samozřejmě ovšem nemohl nejít, a to na jedné ze svých prvních výprav, také po stopách pražského Golema, oživené sochy, díla proslulého pražského rabbiho Lőwa ben Becalela, a jako vždy pátral také přímo na místě, včetně veřejnosti nepřístupné půdy Staronové synagogy po Golemových pozůstatcích, jež tam měly být dle legendy ukryty. Jako seriozní badatel, jenž považuje za jediné kritérium svých výzkumů objektivnost, seznamuje čtenáře i se všemi alternativními teoriemi, prameny a hypotézami – byť mnohdy demýtizujícími a vracejícími čtenáře, prahnoucí po senzaci, do reality – čímž se liší od mnohých bulvárních pisálků, kteří naopak velmi často vědomě či z ignorantství opakují polopravdy a mystifikace v zájmu zachování přitažlivého, mysteriozního klišé. Co na svých dobrodružných a nezřídka nebezpečných cestách vypátral, o tom pomlčím, protože zájemce musí číst jeho skvělá napínavá vyprávění, která jsou nejen dobrou literaturou, ale současně esejemi o světě záhad, které prozrazují nejen muže zvědavého, ale i velmi poučeného a věci znalého. Ivan Mackerle patří k největším znalcům záhad všeho druhu, tajemnými kulturami počínaje a ryze okultními jevy konče. Některé své články publikoval i v prestižním americkém časopise, věnovaném záhadám – Fate, a v podobném anglickém časopise Fortean Times. V letech 1998 až 2000 pracoval v televizi Prima jako odborný poradce seriálu Záhady a mystéria a několik let byl i předsedou redakční rady záhadologického časopisu Fantastická fakta. Napsal celou řadu zajímavých knih, z nichž nejznámější – kromě titulu Tajemství pražského Golema – jsou zřejmě Mongolské záhady, Drákulovi v patách, Příšery odnikud a Cesta za příšerami a dobrodružstvími; spolu s několika dalšími autory se pak podílel i na Velké knize otázek a záhad. O záhadologickém literatuře z pera ing. Mackerleho ovšem nelze v krátké předmluvě výstižně psát, neboť nelze vystihnout kouzlo jeho podání, tu nanejvýš vzrušující literaturu je nutno číst. Máte-li dnes možnost přečíst si znovu jeho knihu o tajemstvích pražského Golema, věřte, že se spolu s ním ponoříte do světa starobylého pražského židovského ghetta a židovské kultury, seznámíte se aspoň obecně s historií židovského národa; nahlédnete do tajemství kabaly a budete okouzleni jednou z jejích nejkrásnějších legend, která je dnes celosvětově proslulá. Možná, že si i po jejím přečtení – a obeznámení se všemi hypotézami jejího vzniku – položíte otázku, zda to vůbec byla jen legenda.